Ing. Jarmila Jandová
Zahořany, 33 let, zaměstnána na Krajském úřadě Ústeckého kraje v odboru životního prostředí, členka sdružení Pro Zahořany
„Jedním z našich cílů je zlepšení kvality ovzduší v obci v zimních měsících, budeme podporovat zkvalitnění vytápění domů, chceme občanům usnadnit čerpání dotací na zateplování.“
Rozhovor s kandidátem
Nejdříve nám prosím řekni něco o sobě.
Bydlím v Zahořanech, tam co bývali Šmídovi (od zahořanské návsi směrem na Velký Újezd to je první odbočkou doleva). Vystudovala jsem obor Krajinné inženýrství – aplikovaná ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze a pracovala na Krajském úřadě Ústeckého kraje v odboru životního prostředí. Mám tříletého syna Jáchyma a roční dceru Květu, můj manžel pracuje jako programátor. Ráda chodím na výlety, jezdím na kole, zahradničím (i když výsledky často neodpovídají vložené námaze), zajímám se o dění v okolí.
Bydlíš tu jenom pár let, jak můžeš znát problémy místních obyvatel?
Máš pravdu, že tu zatím nejsem dlouho a mnoho lidí mě asi nezná jménem, ale jen od vidění. Už dříve jsme sem ale jezdili, a teď s dětmi tu na procházkách takříkajíc vymetáme každý kout. Takže myslím, že místní každodenní život už jsem docela dobře poznala. Také bych chtěla poděkovat našim bližším i vzdálenějším sousedům, že nás mezi sebe přijali a nehledí na nás jako na cizí, je nám tu s vámi dobře a už to tu dávno považujeme za svůj domov.
Co bys hlavně chtěla v obci změnit?
Mým oborem je životní prostředí, a z toho vyplývají i priority, které bych tu chtěla řešit. Asi nejvíc mě trápí špatná kvalita ovzduší v zimě, některé dny bývá celá ves zamořená hustým a jedovatým dýmem. Kromě výfukových plynů z aut se na tom podílejí i kouřící komíny domů, vytápěných staršími kotly na uhlí. Výměna kotle za modernější a účinnější nebo přechod na jiná paliva s nižšími emisemi (plyn, dřevo, štěpka, pelety, případně solární systémy), to jsou finančně náročné akce. Chtěla bych, aby obec mohla svým obyvatelům s takovými investicemi pomoci, buď přímo finančním příspěvkem, nebo třeba bezúročnou půjčkou. Ekologická opatření sice na začátku stojí dost peněz, ale z vlastní zkušenosti vím, že se časem vyplácejí. Na našem domě máme na střeše sluneční kolektory na teplou vodu. Až teď na konci září jsme museli zapnout elektrický ohřev. Už třetí rok máme od dubna do září teplou vodu zadarmo, to není špatné, co? Chtěla bych touto cestou pozvat každého, koho by zajímalo jak vypadá a funguje „strojovna“ solárních kolektorů, aby se k nám přišel podívat.
Ekologické vytápění ale asi nebude tvoje jediné téma.
Samozřejmě. Další věc, která mě dost mrzí, je rušení cest v okolí obcí. Dřív se dalo dojít až na Holý vrch, nebo údolím podél Sedleckého potoka, tam to je dnes rozoráno. Jiné cesty zarůstají křovinami, třeba dávná cesta podél Lučního potoka do Velkého Újezda. Chtěla bych, aby se bývalé cesty obnovily a lidé mohli snadno chodit na vycházky do okolí, jezdit na kole, nebo i na koních, a to všechno mimo rušné a nebezpečné silnice. Cest tu dříve bylo dost, není třeba vymýšlet něco nového, stačí obnovit to, co tu vytvořili naši předkové. Taky bych chtěla něco udělat s cestou od Zahořan k vlaku, je to tam dost nepřehledné a nebezpečné, přitom tam chodí hodně lidí, i děti. Ve svahu tam ale není moc místa, nevím, jestli by se tam vešel ještě chodník.
Nápady to jsou dobré, obligátní otázka ale zní, kde na to vzít peníze?
Tak třeba první věc, která se může udělat hned, je podívat se, kde by se dalo ušetřit na běžném provozu obecního úřadu. Jestli se někde zbytečně neplýtvá. Omezit papírování, tisknout na obě strany papíru a jenom to, co je opravdu nutné. Nekupovat třeba na každé zasedání lahve s minerálkama, zastupitelé by snad mohli vydržet s pitnou vodou kohoutkovou. Jsou to drobnosti, ale podle mě každá koruna dobrá.
Další možnosti úspor vidím v systému nakládání s odpady, které spolyká velkou část obecního rozpočtu. Jednak důslednou kontrolou svozové firmy v počtu vyvezených popelnic a následné fakturace objemu odpadu, jednak ve spolupráci s občany při vytvoření takového systému sběru odpadů, aby se jeho maximum vytřídilo. Již před dvěma lety jsem pro obecní úřad vytvořila plán optimalizace sběru odpadu, ze kterého vyplývá, že v přepočtu na tunu odpadů je odvoz směsného odpadu z popelnic více než třikrát dražší než svoz vytříděných kontejnerů, reálně by se dalo ušetřit až 400.000 Kč ročně. Mělo by se také ctít pravidlo, že úspory, kterých dosáhnou obyvatelé jednotlivých částí obce, se k nim zase vrátí v podobě investic ke zvelebení jejich okolí. Tak bude mít každý na úsporách osobní zájem.
Děkuji za rozhovor.
Ptala se Lenka Špittová